Jewish quarter

   Každá z židovských osad na území Prahy, měla kromě svatyně rovněž svůj hřbitov, který se nacházel většinou v její blízkosti, avšak pokud to bylo možné, tak mimo obydlený region. Pohřebiště, jež se v současné době nazývá Starým židovským hřbitovem je v tomto ohledu jakousi vyjímkou, neboť se v průběhu staletí stalo součástí města. Je vlastně nejmladším hřbitovem a v současné době představuje jeden z nevýznamnějších dochovaných židovských hřbitovů v celosvětovém kontextu. Založen byl někdy v 1. pol. 15. století a po zrušení pohřebiště na Novém Městě pražském, v prostoru dnešních ulic Spálené a Vladislavovy, v 70. letech 15. století, se tento stal jediným hřbitovem pražských Židů. V 16. a 17. století došlo několikrát k jeho rozšíření a dnešní rozlohu pak určila asanace židovského města z počátku 20. století, kterou byl zmenšen. Pohřbívalo se zde do roku 1787, kdy císař Josefa II. (1780 - 1790) dekretem zákázal napříště pohřbívat zemřelé uvnitř měst.

   Hřbitov zaujímá nepravidelnou, poměrně rozsáhlou plochu, po obvodu uzavřenou zdí, postavenou v roce 1911. Poněvadž svojí kapacitou zdaleka neodpovídal počtu obyvatel ghetta, byli zemřelí v průběhu staletí pochováváni ve vrstvách nad sebou a některá místa tak obsahují až 12 vrstev hrobů. Zvláštní místo představuje pahorek v sousedství Klausové synagogy, zvaný Nefele, kde byly pohřbívány děti ve stáří do jednoho měsíce. Do současné doby se dochovalo takřka 12 000 náhrobků v podobě stél a tumb, jejichž architektura i výzdoba podléhala dobovým slohům a movitosti objednavatelů, ale oboje bylo vždy v souladu s požadavky judaismu v této oblasti. Náhrobní kameny ve slohu gotiky až pozdního baroka, jsou vesměs kamenné, vyrobené ze žuly, piskovce nebo sliveneckého mramoru a nejstarší náhrobek pochází z roku 1439. V obvodové zdi se pak zachovala řada úlomků náhrobků ze staršího hřbitova na Novém Městě, datovaných do 50. let 14. století. K hřbitovu náleží rovněž obřadní síň, postavená v novorománském slohu podle projektu arch. J. Gerstla v letech 1906 - 1908.

   Na Starém židovském hřbitově je pohřbena řada významných osobností mj. rabbi Avigdor Karo, pražský rabín a autor Žalozpěvu za oběti pogromu v roce 1389, rabbi Jehuda Liva ben Becalel, zvaný Löw, rabín, učenec a pedagog, David Gans, astronom, matematik a kronikář, astronom a lékař Josef Šelomo Delmedigo či Mordechai Maisel, finančník a mecenáš ghetta. Největší pozornosti se bezesporu těší hrob rabiho Löwa, na jehož náhrobek návštěvníci kladou po židovském způsobu malé kamínky, často navíc s malými lístečky s tajnými přáními, která tento zázračný muž, stvořitel Golema, určitě splní.