Jewish quarter

   Každá z židovských osad na území Prahy, mìla kromì svatynì rovnìž svùj høbitov, který se nacházel vìtšinou v její blízkosti, avšak pokud to bylo možné, tak mimo obydlený region. Pohøebištì, jež se v souèasné dobì nazývá Starým židovským høbitovem je v tomto ohledu jakousi vyjímkou, nebo se v prùbìhu staletí stalo souèástí mìsta. Je vlastnì nejmladším høbitovem a v souèasné dobì pøedstavuje jeden z nevýznamnìjších dochovaných židovských høbitovù v celosvìtovém kontextu. Založen byl nìkdy v 1. pol. 15. století a po zrušení pohøebištì na Novém Mìstì pražském, v prostoru dnešních ulic Spálené a Vladislavovy, v 70. letech 15. století, se tento stal jediným høbitovem pražských Židù. V 16. a 17. století došlo nìkolikrát k jeho rozšíøení a dnešní rozlohu pak urèila asanace židovského mìsta z poèátku 20. století, kterou byl zmenšen. Pohøbívalo se zde do roku 1787, kdy císaø Josefa II. (1780 - 1790) dekretem zákázal napøíštì pohøbívat zemøelé uvnitø mìst.

   Høbitov zaujímá nepravidelnou, pomìrnì rozsáhlou plochu, po obvodu uzavøenou zdí, postavenou v roce 1911. Ponìvadž svojí kapacitou zdaleka neodpovídal poètu obyvatel ghetta, byli zemøelí v prùbìhu staletí pochováváni ve vrstvách nad sebou a nìkterá místa tak obsahují až 12 vrstev hrobù. Zvláštní místo pøedstavuje pahorek v sousedství Klausové synagogy, zvaný Nefele, kde byly pohøbívány dìti ve stáøí do jednoho mìsíce. Do souèasné doby se dochovalo takøka 12 000 náhrobkù v podobì stél a tumb, jejichž architektura i výzdoba podléhala dobovým slohùm a movitosti objednavatelù, ale oboje bylo vždy v souladu s požadavky judaismu v této oblasti. Náhrobní kameny ve slohu gotiky až pozdního baroka, jsou vesmìs kamenné, vyrobené ze žuly, piskovce nebo sliveneckého mramoru a nejstarší náhrobek pochází z roku 1439. V obvodové zdi se pak zachovala øada úlomkù náhrobkù ze staršího høbitova na Novém Mìstì, datovaných do 50. let 14. století. K høbitovu náleží rovnìž obøadní síò, postavená v novorománském slohu podle projektu arch. J. Gerstla v letech 1906 - 1908.

   Na Starém židovském høbitovì je pohøbena øada významných osobností mj. rabbi Avigdor Karo, pražský rabín a autor Žalozpìvu za obìti pogromu v roce 1389, rabbi Jehuda Liva ben Becalel, zvaný Löw, rabín, uèenec a pedagog, David Gans, astronom, matematik a kronikáø, astronom a lékaø Josef Šelomo Delmedigo èi Mordechai Maisel, finanèník a mecenáš ghetta. Nejvìtší pozornosti se bezesporu tìší hrob rabiho Löwa, na jehož náhrobek návštìvníci kladou po židovském zpùsobu malé kamínky, èasto navíc s malými lísteèky s tajnými pøáními, která tento zázraèný muž, stvoøitel Golema, urèitì splní.